Výpověď dohodou neexistuje

Výpověď dohodou je nesmysl

Klienti občas požadují sepsat tzv. výpověď dohodou či se na obrací s oznámením, že konkrétní smlouvu skončili výpovědí dohodou a je tak vše vypořádáno. Tak tomu ale být opravdu nemusí.

Ať se jedná o pracovní smlouvu, či jakoukoli jinou smlouvu, jako je např. kupní smlouva či smlouva o dílo, vždy klientovi vysvětluji, že nic takového jako je výpověď dohodu ve skutečnosti neexistuje a existovat nemůže.

V první řadě se může jednat o výpověď, kterou je jednostranné právní jednání. K výpovědi není třeba souhlasu či podpisu druhé smluvní strany. Aby však byla taková výpověď platná, většinou stačí podpis osoby podávající odpověď a prokazatelné doručení druhé smluvní straně. Je logické, že uvedené jednostranné jednání nelze nazvat dohodou, neboť jednoduše k žádné dohodě mezi smluvními stranami nedošlo. V tom případě je třeba též počítat s tím, že smluvní vztah skončí teprve až po uplynutí výpovědní doby, která začíná běžet podle zákona či jak si smluvní strany sjednaly, nikoli pouze doručením výpovědi druhé smluvní straně.

Druhou variantou je uzavření dohody o skončení smlouvy, když v takovém případě se smluvní strany dohodnou na skončení konkrétní smlouvy tak, že obě smluvní strany projeví vůli smluvní vztah ukončit. Taková dohoda bude již rovnou obsahovat konkrétní den skončení smluvního vztahu a je podepsána oběma smluvními stranami, a to opět podle pravidel ukončované smlouvy, čili pokud je třeba dle smlouvy podpis úředně ověřit, musí mít i dohoda o skončení smlouvy úředně ověřený podpis.

Proč je rozlišování výpovědi a dohody tak důležité?

Rozlišení je důležité, neboť jak výpověď, tak dohoda mohou mít odlišné právní následky.

Jedním z rozdílů je, že u výpovědi většinou existuje výpovědní doba, kdy smluvní vztah neskončí před jejím uplynutím. Výpovědní doba je většinou stanovena zákonem, či se na ní mohou smluvní strany v některých případech dohodnout (zejména ve smluvních vztazích podnikatelů). Výpovědní doba povětšinou začíná běžet prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď druhé smluvní straně doručena. Takže zde je třeba dát si pozor zejména na to, že pokud pošlete výpověď poslední den v měsíci, neznamená to, že výpověď je v ten samý den doručena, ale bude doručena až v měsíci novém a výpovědní doba tak počne plynou až teprve měsíc následující.

V případě dohody je ale přímo stanoven konkrétní den skončení smlouvy, čili žádná výpovědní doba zde neexistuje. Výhodou dohody pak může být, že v dohodě se smluvní strany mohou domluvit na dalších okolnostech skončení smluvního vztahu, tj. v případě skončení nájemní smlouvy dojednat si podmínky předání nemovitosti nebo způsob vrácení kauce a další podmínky.

Specifika výpovědi a dohody v pracovním právu

Odlišná je ale situace v pracovněprávních vztazích. Pracovní poměry obsahují mnoho specifik oproti běžným smluvním vztahům z důvodu, že zaměstnanec je dle zákona slabší smluvní stranou a v takovém případě coby slabší strana požívá speciální ochrany.

Jedno z hlavních specifik pracovněprávních vztahů je skutečnost, že pokud zaměstnavatel dává zaměstnanci výpověď dle zákoníku práce z takzvaných „organizačních důvodů“ dle § 52 písm. a) až písm. c) zákoníku práce, náleží zaměstnanci odstupné, a to ve výši:

  • jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
  • dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
  • trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky a dále jak je stanoveno v § 67 zákoníku práce.

Pokud dává výpověď zaměstnavatel, vždy musí být ve výpovědi uveden zákonný důvod výpovědi.

Pokud však zaměstnavatel se zaměstnancem uzavře dohodu o skončení pracovního poměru, důvod být uveden nemusí. Nicméně když důvod skončení v dohodě uveden není (ačkoli reálně tomu může být z výše uvedených organizačních důvodů), není třeba dávat zaměstnanci odstupné. Takto se zaměstnanec, který si uvedeného není vědom, může jednoduše připravit o odstupné.

Dalším dobrým důvodem pro rozlišování dohody a výpovědi je ten, že pokud si zaměstnanec sjedná se zaměstnavatelem dohodu o skončení pracovního poměru, dohodnou se a určí si konkrétní den skončení pracovního poměru. Pokud po podpisu dohody zaměstnanec dlouhodobě onemocní, pracovní poměr skončí uplynutím sjednaného dne.

Oproti tomu v případě dlouhodobější nemoci zaměstnance v situaci podání výpovědi, se pracovní poměr prodlužuje o dobu nemoci zaměstnance a zaměstnanec je více chráněn. Nehrozí tak, že zaměstnanec skončí nemocný bez pracovního poměru.

Vzor dohody o skončení smlouvy

Univerzální vzor dohody o skončení smluvního vztahu neexistuje, neboť obsah záleží na tom, co si smluvní strany dohodli ve smlouvě, kterou ukončují a též, co si chtějí dohodnout při skončení smluvního vztahu. Dohoda by však měla být písemná a mělo by z ní být zřejmé, co je vůlí smluvních stran, resp. co vlastně smluvní strany chtějí. Závěrem by v dohodě měly být identifikovány smluvní strany a dohoda by měla obsahovat jejich podpisy.

Výše uvedený článek měl krátce nastínit, proč nelze podat výpověď dohodou a důvody, proč není dobré výpověď a dohodu spolu zaměňovat.

Pokud potřebujete skončit smluvní vztah a nejste si jisti, jak konkrétní smlouvu či dohodu lze ukončit, neváhejte se na mě obrátit. Výpověď či dohodu pro Vás mohu připravit s tím, že zkonzultujeme, co je pro Vás ve Vaší situaci vhodnější.

Více článků

Elektronický platební rozkaz

Elektronický platební rozkaz

Co je elektronický platební rozkaz? Vzhledem k velkému množství probíhajících soudních řízení bylo vhodné do civilního řízení zavést nástroj, kterým soud

Přečíst